Reklama
 
Blog | Pavel Gardavský

Čína 20070521-24 Ťiou-čaj-kou

vyrazili jsme do hor ... resp. do přírodní rezervace Ťiou-čaj-kou na severu S´čchuanu

pondělí 21.května – čtvrtek 24. května 2007, Ťiou-čaj-kou

  • naše následující dny jsme nasměrovali na sever provincie S´čchuan, kde všechny naše informace (ústní, webové, Lonely planet) ukazovaly na unikátní přírodní krásy
  • z několika možností jsme si vybrali tu nejvýraznější – přírodní rezervaci Ťiou-čaj-kou vzdálenou přibližně 500 km cesty autobusem
  • čínsky neabilní cizinec by pravděpodobně musel sáhnou k některé z mnoha nabídek cestovních (místních čínských) kanceláří, my jsme zvolili individuální turistiku
  • individuální doprava nám dala zakusit
    • cestu tam škaredým, špinavým autobusem, na zadních stísněných sedátkách, se koly tvaru osmiúhelníku, mezi nativními Číňany vracejícími se patrně z práce domů – podle Jitky to museli být stavební dělníci, neb se chovali jako na stavbě J
    • cestu zpět hezkým čistým menším autobusem s kulatými koly na předních sedátkách s dostatkem prostoru – obsazeném podle Jitky vracejícími se turisty, kteří se doopravdy nechovali tak, jako osazenstvo cestou tam
  • pokud bychom jeli s čínskou cestovkou, museli bychom patrně akceptovat upozornění uvedené vždy na spodu informace o akci – totiž, že autobus dělá zastávky na místech, kde si turisté mohou zakoupit suvenýry …
    • a opravdu jsme po cestě viděli bezpočet míst se suvenýrovými stánky obleženými autobusy
    • zkrátka jsou majitelé cestovek dohodnuti s majiteli těch myriád suvenýrů zaměstnávající tisíce těch prodavačů všeho
      • od zapalovačů s Maem
      • přes tibetské náramky
      • po možnost vyfotit se na jakovi
    • no a dost možná, že jsou to jedni a titíž majitelé – t.j. cestovek a suvenýrů J
  • po zážitku s perfektně proorganizovanou továrnou na terakotovou turistickou atrakci s cihlovými vojáčky v Xianu (která by si asi zaloužila slogan „mnoho povyku pro nic“) jsme měli trochu obavy ze stejné „proorganizovanosti“ v Ťiou-čaj-kou
  • v Ťiou-čaj-kou jsme strávili 2 dny – úterý a středy
    • vyděsila nás cena lístků – na 2 dny v přepočtu 1100 Kč za osobu
    • na druhé straně, když člověk chce jet 2 dny po sobě např. po pražských či českokrumlovských galeriích nebo lanovkami v Tatrách, tak si na vstupné musí nachystat podobné, spíše ale ještě vyšší částky
  • s popisem vlastní rezervace Ťiou-čaj-kou se asi omezím na
    • statistickou informaci, že se jedná
      • o oblast přibližně 700 km2 velkou
      • s mnoha kopci o výšce téměř 5600 m a mnoha nádhernými smaragdovými jezery a vodopády
      • s turistickými chodníky o celkové délce 60 km s neustálými instrukcemi k jejich neopouštění
    • konstatování, že našinci se asi nejvíce vybaví podobnost s chorvatskými Plitvicemi
    • odkaz na pár fotek míst, kde se nám líbilo víc než hodně (i když za takové vstupné bychom si zasloužili více sluníčka J)
  • ještě pár dojmů z průběhu zpáteční cesty
    • všechny noci v Ťiou-čaj-kou jsme registrovali mírný déšť
    • cesta z Chengdu do Ťiou-čaj-kou vedla údolím mezi velmi syrovými a nehostinnými horami podél řeky
      • tyto hory se až přibližně posledních 100 km stávaly „hostinnými“ s panoramaty podobnými Tatrám či Alpám se zalesněnými úbočími a zasněženými vrcholky
      • kolem cesty však nezřídka dosahovaly strmých výšek určitě přes 1000 m, celkově pak přes asi i přes několik tisíc metrů
    • v údolí zřejmě ten déšť byl pořádným a dlouhotrvajícím lijákem
    • na více mnoha místech byla cesta zasypána hromadami kamení, sutě a/nebo bláta
      • některé šutry byly určitě vícetunové
      • často byl odklizen jen jeden jízdní pruh, na úklidu druhého se buď již pracovalo, nebo ještě ani ne
      • zahlédli jsme dokonce skálou zdemolované malé bíle auto
      • celkem na třech místech jsme dokonce kvůli neprůjezdnosti stáli několik desítek minut
      • z toho na jednom místě se skály musely sesunout chvíli před naším průjezdem
        • to se poznalo, že ve frontě před i za skálou přerušenou cestou stálo asi jen 10 aut
      • Čína je patrně zemí improvizace, takže zatímco jsme s Ondrou žertovali, že skály z cesty odhážeme, udělala to za nás parta cestujících ze zastavených vozidel
      • no celkově nemůžeme říct, že by nás nenapadlo, že šutry mohou padat i na náš bus – spíše nás to napadalo docela často …
  • večer jsme pak přebyli ještě jednu noc v Dragon Town Youth Hostel
    • pod obdivnými pohledy personálu, že jsme se na takovou cestu jako neČíňané vydali sami bez cestovkyJ
  • zajímavá byla ještě večeře před hotelem
    • opět kulinářský zážitek
    • pečené brambory, hovězí, kuřecí srdce na špejlích
      • opékají se na grilu s dřevěným uhlím
      • na jedné špejli typicky několik soust, o kterých si vždy řeknete, jak je chcete okořenit a opéct J
      • cena 1 CNY (2,7 Kč za špejli)
    • pěkně ostře po sečuánsku kořeněné
    • spořádali jsme špejlí asi 50 s čínským pivem „Sněhová vločka“ J
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama