středa 30.května – čtvrtek 31.května
- Velká zeď je další z „must see“ atrakcí, z kterých jsme po předchozím shlédnutí Zakázaného města a letního paláce ve dvou dnech po sobě měli jisté obavy – tedy konkrétně z toho, že to opět bude „tourist factory“
- Ondra naše obavy vycítil a
- vybral k návštěvě velké zdi vesničku Simatai přibližně 120 km od Pekingu
- je to nejvzdálenější z asi 6 míst, kde Velká zeď je přístupná veřejnosti
- doprava
- tam trvá 2-3 hodiny v ranní „busy traffic“
- zpět ještě déle, neb návrat se trefí do odpolední dopravní špičky
- jsou tam poměrně strmá stoupání
- J)
- pro dopravu vybral prťavou, přitom ale 7 místnou dodávku, na jejíhož majitele a řidiče měl kontakt již z minulosti
- vzhledem k tomu, že pan majitel dodávky se řízením živí, dozvěděli jsme se z Ondrova dialogu s ním cestou tam i zpět plno zajímavého, např. že
- jeho dodávka je lepší kousek, má 5stupňovou převodovku a 39 kW v motoru, stojí 50tis CNY (140 tis Kč) a umí jezdit i 120 km/h – nám tedy předvedl 105 (na tachometru), celkový pocit ale odpovídal rychlosti mnohem vyšší
- slabší kousky dodávek stojí 20-30 tis CNY (asi do 80 tis. Kč) a mají 3 rychlosti a vytáhnou maximálně 90 – nutno dodat, že takovýchhle dodávek je doslova plná Čína a že je již dokonce umíme rozeznávat J
- od minulého roku je v Číně hitem „normálních lidových vrstev“ osobní čtyřdveřové auto nejpodobnější asi na Ladu Samara, prodává se prý po milionech s cenou také kolem 30 tis CNY (80 tis. Kč)
- oba výše uvedené typy jsme předjížděli velkými oblouky J
- další ceny aut jsou
- 100 tis. CNY (275 tis. Kč) za Hyundai Elantra
- používané masově pro taxíky
- překvapilo mne tichostí motoru, na volnoběh fakt není slyšet nic J
- 140 tis. CNY (400 tis. Kč) za Volkswagen Santana
- jedná se o remake VW Passat takového stařičkého typu, co se u nás prodával někdy po revoluci … tohle umění recyklace firmy VW je fakt k neuvěření
- 100 tis. CNY (275 tis. Kč) za Hyundai Elantra
- řidičák v Číně stojí asi stejně jako u nás
- v Pekingu je 3 miliony aut
- pokuta za rychlost je unifikovaných 200 CNY (550 Kč)
- v Pekingu se masově instalují „rychlostní“ kamery
- pan řidič se zase usmíval mým informacím o odhadu výše pokut a postihů v Čechách např.
- při předjíždění z pravé strany a přes plnou čáru
- nebo při přejíždění křižovatky na červenou (to se podle něj v Číně může, pokud se to stihne do 4 sekund po bliknutí červené … těžko se mi to věří J)
- vybral k návštěvě velké zdi vesničku Simatai přibližně 120 km od Pekingu
- Velká zeď byla doopravdy impozantní
- funkci neměla údajně ani tak obrannou, jako komunikační
- cokoliv se za zdí dělo, dozvěděli se pekingští „decisssion makers“ v krátkém čase prostřednictvím kouřových signálů
- sluníčko se brzy schovalo někam do oblohy
- to sice ztížilo možnost smysluplného focení
- ale zase zajistilo schopnost na těch (asi i) několik tisíc schodů vylézt a to i tak jsme vypotili snad litry, než se nám to povedlo
- lidí tam bylo velmi příjemně málo
- za zmínku stojí jeden mraky sklamaný fotograf (asi odněkud zevnitř Anglie podle dokonale nesrozumitelného přízvuku) s Nikonem D200 s ruksakem plným objektivů a 20MPix Hasselbladem (cena u nás kolem 500 tis. Kč)
- funkci neměla údajně ani tak obrannou, jako komunikační
- nelze nezmínit oběd na zpáteční cestě
- v hospodě doporučené panem řidičem, kde jedí řidiči a místní, ne turisté
- všichni 3 jsme se najedli dokonale
- vepřový kungpao a lilek v omáčce kunschao, oboje vynikající … po takovém jídle se mi bude fakt stýskat J
- to všechno i s výborným pivem za 40 CNY (tak 110 Kč) – tedy za cenu podobně šokantní, jako na začátku našeho pobytu v Xianu
Čtvrtek 31.května – poslední den
- Peking nám ukázal
- teplotu o 10 stupňů nižší
- zlověstně zamračeno
- špinavý déšť, který u nás neznáme, zkrátka to, co stříká od bot je bahnitá černá kaše všudypřítomného prachu a smogu
- pokusili jsme se tenhle den věnovat závěrečnému „shoppingu“ dárečků
- vybrali jsme si obchodní zónu Xidan
- ta ale byla tak čínská, že jsme odtud prchali …
- jediné zajímavé snad bylo, že tam byl největší čínský „bukstór“ – možná krapet větší naž Luxor na Václaváku, nicméně každá kniha byla ve více exemplářích a tak to tam vypadalo trochu fádně
- Ondra nicméně tam vydržel přibližně 4 hodiny – zkoumat různé slovníky idiomů a podobné „china specifics“ J
- pak velkolepý nejméně 500 m dlouhý obchoďák v centru mezi ulicemi WangFuJing a DongDan
- takový jsem ještě neviděl J
- tam to ale bylo
- zase plné západního zboží
- za západní ceny
- ale v (pro naše oko) nemožných čínských designech a velikostech
- že jsme odtud taky prchali
- a dárečky nakoupili „u nás v hutongu“
- vybrali jsme si obchodní zónu Xidan
Peking? Peking …
- nějak mám pocit, že bych si příště koupil letenku do/z Šanghaje a již ne do/z Pekingu … (tedy bude-li nějaké příště)
- všude straší přízrak Olympic games přízrak, možná s 20-30% budov pod lešením nebo za vlnitým plechem
- ceny vysoké – jako u nás, či spíše ještě vyšší než u nás
- to bude ale asi nějakým dvojím Pekingem – pro cizince a pro místní
- ten pro cizince je přitom cenově poměrně vydatný
- nechce se mi věřit, že existuje tolik Číňanů, kteří na všechnu tu drahotu mají do té míry, aby mělo smysl ji budovat …
- takže za tím bude možná ještě něco jiného, co jsme neprokoukli …
- zatímco Xian nám ukázal jen jednu tvář – tu čínskou
- to bude ale asi nějakým dvojím Pekingem – pro cizince a pro místní
- dost mne v Pekingu rozčilovala „přepersonalizovanost“
- když jsem se chtěl v obchodě na něco kouknout
- hned kolem mne začal postávat prodavač, který se znalostí 5-10 anglických slov chtěl pořád asistovat
- také mi nebylo vhod neustálé „Hello sir“ z všech stran následované nabídkami
- předtím na ostatních místech Číny jsem naopak kvitoval, že se tohle příliš nevyskytovalo
- co jsme v Pekingu nestihli a asi to nevadí?
- půjčit si kolo a projet hutongy
- svést se rikšou
- i bychom se svezli, ale ti pacholci chtěli tolik, že takové vyděračství (cca 100 Kč) podporovat nebudeme – ani v Číně J