pondělí 14. května 2007
- dopoledne jsme vyšli s Jitkou na první samostatnou procházku
- campusem Jiaotong University
- u kterého jižní brány bydlíme
- čtverce s odhadovanou stranou 1km
- neznámým počtem studentů (50 tisíc?)
- s famózními, ale i škaredými šedivými budovami
- se spoustou promyšlené a udržované zeleně
- návazným městským parkem
- ještě o něco větším než campus, obdélníkového tvaru s kratší stranou stejně dlouhou jako strana čtverce campusu
- stejně promyšleným a domyšleným jako campus (tedy z pohledu „hodinového návštěvníka“)
- s jezerem a lodičkami
- s dřevěnými budovami historických tvarů
- s patrně stovkami originálními stánky s kameny a kamennými ozdobami
- některé opravdu zajímavé a/nebo opravdu velké
- zajímavé bylo, že za stánky byly postavené stany, všechny stejného tvaru, patrně povolený či doporučený typ
- prodavači byli příjemní, usměvaví, bez námitek proti focení
- výrazem jejich vůle prodat bylo občasné „helou“ asi tak z každého desátého stánku
- pak jsme se sešli s Ondrou
- autobusem 401 jsme jeli na oběd do www.best-food.cn u Husí pagody, lokálním kuřecím čínským fástfůdem s cenami asi tak polovičními oproti očekávaným
- Husí pagodu jsme si minuli a pokračovali jsme linkou 401 ještě několik zastávek do rušné čtvrti, kde za jakousi zdí byl buddhistický klášter s praktikujícími mnichy, se vstupným cca 20 Kč
- zajímavé bylo, že nepříliš vysoká zeď dost dobře oddělovala od ruchu ostatní rušné čvrti
- buddhismu nijak nerozumíme, a tak nám v paměti nejvíce asi utkvěly velmi barvitá zobrazení 4 pekel, tj. toho co nám dle místního povědomí hrozí, pokud náš život povedeme nepořádně
- klášter sám se skládal z přibližně 20 dřevěných budov zejména modliteben a bytů pro mnichy, pohled na střechy těchhle budov ukázal i okolní výškové budovy za plotem
- jako se staví všude v Číně, tak i zde uprostřed kláštera skupina dělníků právě odstraňovala bednění ze základů betonové budovy několikrát většího než kterýkoliv z ostatních domů v klášteře
- procházka kolem Husí pagody
- často vyobrazovaná dominanta Xianu z let kolem 700 po Kr., 60 m vysoká původně určená k uchování buddhistických svatých písem
- prostranství kolem tak veliké, že by snad nemohlo být jinde než v Číně
- zapředli jsme s Ondrou hovor na téma „jinakosti“ Číny
- evropská humanistická tradice je založena na
- židovské úctě k tradici
- křesťanské víře, že člověk může nalézt spasení přese všechno, co na světě napáchá
- řeckým drivem ke snaze být stále moudřejší skrze stále hlubší chápání světa kolem
- římským právem, které umí poskytnou řád chaosu vznikajícímu samovolně při působení lidí vedle sebe
- zatímco čínské vnímání světa není asi příliš prohumanistická, spíše skupina než jedinec zde hraje hlavní roli
- patrně proto zde akcenty lidských práv (např. svoboda projevu, cenzura), které jsme u nás uvyklí stavět tak vysoko v hodnotovém žebříčku, nenacházejí zde příliš rezonanci ?
- základní otázkou pak je, zda máme právo si myslet, že naše „prohumanistické“ vnímání světa je nějak „dostatečnější“ než to čínské? asi ne …
- večeři jsme pak absolvovali v nedaleké indické restauraci
- kukuřičné placky, kuřecí, zeleninové, skopové kari a spousta dalších dobrot k tomu
- bylo to výborné, ale nativní čínská kuchyně nás bere více
- cestou zpět noční procházka kolem Husí pagody, prostranství zaplněna místními využívajícími horký večer k procházkám
- kaligrafie je patrně oblíbenou činností, těžko srozumitelné nám, kteří si vystačíme s nějakou polovinou ASCII tabulky ke kompletnímu vyjádření se…
- na prostranství kolem Husí pagody je země dlážděna kachlemi tak 60×60 cm, dost na to, aby se na každou kachli vešel jeden znak
- různě zde byly umístěny kbelíky s vodou, v nich asi metrové tyče připomínající naše mopy na prach, a spousta Číňanů malujících vodou svá vyjádření ve skupinách znaků na kachle na zemi
- kolem vždy stál hlouček přihlížejících očekávajících vyjádření kreslícího
- po přečtení sdělení putoval tenhle kvazištětec k dalšímu
- hezké to bylo v tom, že znaky malované vodou poměrně rychle (tak do 5 minut) schly, tedy sdělení píšících se doslova vypařovala ihned po napsání
- Ondra se k nim přidal, taky si bral kvazištětec a jako neČíňan sklízel potlesk J no tahle podívaná byla doslova rodičovský požitek, tedy sledovat jak se náš syn „našel“ v oblasti, kde bychom to nejméně tušili …