Čína 20070514 podruhé v Xianu

pondělí 14. května 2007

ještě o něco větším než campus, obdélníkového tvaru s kratší stranou stejně dlouhou jako strana čtverce campusu
stejně promyšleným a domyšleným jako campus (tedy z pohledu „hodinového návštěvníka“)
s jezerem a lodičkami
s dřevěnými budovami historických tvarů
s patrně stovkami originálními stánky s kameny a kamennými ozdobami

některé opravdu zajímavé a/nebo opravdu velké
zajímavé bylo, že za stánky byly postavené stany, všechny stejného tvaru, patrně povolený či doporučený typ
prodavači byli příjemní, usměvaví, bez námitek proti focení
výrazem jejich vůle prodat bylo občasné „helou“ asi tak z každého desátého stánku

autobusem 401 jsme jeli na oběd do www.best-food.cn u Husí pagody, lokálním kuřecím čínským fástfůdem s cenami asi tak polovičními oproti očekávaným

Husí pagodu jsme si minuli a pokračovali jsme linkou 401 ještě několik zastávek do rušné čtvrti, kde za jakousi zdí byl buddhistický klášter s praktikujícími mnichy, se vstupným cca 20 Kč

zajímavé bylo, že nepříliš vysoká zeď dost dobře oddělovala od ruchu ostatní rušné čvrti
buddhismu nijak nerozumíme, a tak nám v paměti nejvíce asi utkvěly velmi barvitá zobrazení 4 pekel, tj. toho co nám dle místního povědomí hrozí, pokud náš život povedeme nepořádně
klášter sám se skládal z přibližně 20 dřevěných budov zejména modliteben a bytů pro mnichy, pohled na střechy těchhle budov ukázal i okolní výškové budovy za plotem
jako se staví všude v Číně, tak i zde uprostřed kláštera skupina dělníků právě odstraňovala bednění ze základů betonové budovy několikrát většího než kterýkoliv z ostatních domů v klášteře

často vyobrazovaná dominanta Xianu z let kolem 700 po Kr., 60 m vysoká původně určená k uchování buddhistických svatých písem
prostranství kolem tak veliké, že by snad nemohlo být jinde než v Číně
zapředli jsme s Ondrou hovor na téma „jinakosti“ Číny

židovské úctě k tradici
křesťanské víře, že člověk může nalézt spasení přese všechno, co na světě napáchá
řeckým drivem ke snaze být stále moudřejší skrze stále hlubší chápání světa kolem
římským právem, které umí poskytnou řád chaosu vznikajícímu samovolně při působení lidí vedle sebe

zatímco čínské vnímání světa není asi příliš prohumanistická, spíše skupina než jedinec zde hraje hlavní roli

patrně proto zde akcenty lidských práv (např. svoboda projevu, cenzura), které jsme u nás uvyklí stavět tak vysoko v hodnotovém žebříčku, nenacházejí zde příliš rezonanci ?

základní otázkou pak je, zda máme právo si myslet, že naše „prohumanistické“ vnímání světa je nějak „dostatečnější“ než to čínské? asi ne …

kukuřičné placky, kuřecí, zeleninové, skopové kari a spousta dalších dobrot k tomu
bylo to výborné, ale nativní čínská kuchyně nás bere více

cestou zpět noční procházka kolem Husí pagody, prostranství zaplněna místními využívajícími horký večer k procházkám

kaligrafie je patrně oblíbenou činností, těžko srozumitelné nám, kteří si vystačíme s nějakou polovinou ASCII tabulky ke kompletnímu vyjádření se…
na prostranství kolem Husí pagody je země dlážděna kachlemi tak 60×60 cm, dost na to, aby se na každou kachli vešel jeden znak
různě zde byly umístěny kbelíky s vodou, v nich asi metrové tyče připomínající naše mopy na prach, a spousta Číňanů malujících vodou svá vyjádření ve skupinách znaků na kachle na zemi

kolem vždy stál hlouček přihlížejících očekávajících vyjádření kreslícího
po přečtení sdělení putoval tenhle kvazištětec k dalšímu
hezké to bylo v tom, že znaky malované vodou poměrně rychle (tak do 5 minut) schly, tedy sdělení píšících se doslova vypařovala ihned po napsání

Ondra se k nim přidal, taky si bral kvazištětec a jako neČíňan sklízel potlesk J no tahle podívaná byla doslova rodičovský požitek, tedy sledovat jak se náš syn „našel“ v oblasti, kde bychom to nejméně tušili …