pátek 25. května – sobota 26.května 2007 – Chengdu, cesta Chengdu – Xian
- na 21.15 jsme měli předkoupenou jízdenku na zpáteční 1000 km přesun do Xianu
- a tak jsme pro tenhle den si stanovili jen jediný cíl – jen tak bloumat ulicemi Chengdu
- v rámci bloumání jsme našli první křesťanskou stopu – katolický chrám Neposkvrněného početí
- vlastní katedrála byla poměrně strohá
- za katedrálou byl poměrně rozsáhlý prostor
- oáza odpočinku podobná spíše buddhistickým chrámům
- dřevěné budovy, krásné zahrady, lavičky
- zkrátka zhmotněná myšlenka, že v náručí Boha (kteréhokoliv) by měl být klid, mír, trpělivost – „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a já Vám odpočinek dám“…
- kéž by to tak bylo i u nás
- bloumání dále pokračovalo do buddhistického Wenshuova chrámu
- byl sice za vstupné necelých 15 Kč, ale jen pro návštěvníky
- zdarma byl pro lidi, kteří se sem přišli modlit – byli jsme tam kolem poledního a modlících nebylo málo
- kromě toho jsme zde potkávali i nemálo mnichů
- no a co je asi nepodstatnější – „duchovnost“ (tj. akcent na přerušení kruhu Dharmy a výstup k nirváně – omlouvám se za výrazivo a možná i za popletené vyjádření – buddhismu nerozumím J) se zde dala krájet
- pak jsme se na 2 hodinky zastavili v „nativní“ čínské čajovně
- výborný jasmínový čaj za 5 CNY (14 Kč)
- personál v částečně mnišském úboru permanentně dolévající horkou vodu do šálků
- vypil jsem čaje určitě víc než litr J
- udělal mi hodně dobře na žaludek po včerejších sečuánských špejlích
- nejvíce mi asi chutnalo třetí zalití
- čínské osazenstvo, které se za celou dobu téměř nevyměnilo
- diskutovali
- pospávali
- hráli karty
- či jen tak trávili polední siestu
- další zastávky při bloumání
- tibetská čtvrť sousedící s Wenshuovým chrámem – byl tam klid bez dopravy a bez všedypřítomných ukřičených popových hitů, dokonce jsme zakoupili i jakýsi suvenýr, tak se nám tam líbilo J
- trh s rybkami, pejsky, kočkami – foto zde
- Carrefour, kde jsme zakoupili gumové francouzské bagety a rakouské trojúhelníčky smetanového sýra – ta chuť po 14 dnech J
- Starbucks s obvyklou krásnou muzikou, Clark Terry, nebo možná Cliffod Brown?
- pak na 21.15 jsme se dopravili na nádraží na cestu rychlíkem K246 zpět do Xianu
- asi nejlepší vlak, v jakém jsem asi kdy zatím jel J (více v kapitole vlaky, až bude doplněna)